Vážení přítomní,
devět let, na této škole, uplynulo jako voda a my už nejsme
ti malý školáčci, kteří se do školy každý den těšily, pečlivě se připravovali a
pilně učili. Teď už jsme patnáctiletí deváťáci, snad rozumní občané, které to
ve škole už moc nebaví a těší se na letní prázdniny.
Za devět let chození do školy, jsme se toho hodně naučili,
číst, psát, počítat, hrát sportovní hry. Naučili jsme se i jak spolu vycházet,
přesto že někdy se naše chování nedalo vydržet. Ano, vztahy a nálady se u nás
ve třídě měnili jako počasí, i přes to nám vše bude chybět.
A nesmím zapomenout na naše učitele, kteří nás na naší cestě
za poznáním provázeli. Absolvovali jsme spolu s nimi spoustu hodin. Samozřejmě,
že na některé budeme vzpomínat raději a na jiné méně, ale to nic nezmění na
naši úctě o obdivu k jejich trpělivosti a snaze připravit nás na budoucí
život. S úsměvem budeme vzpomínat
na jejich nesmrtelné hlášky, typu „tišina“, „matláci“, „Sedni si dozadu, nemohu
se na tebe dívat“ „… a moji synové…“, „vezměte si barevky“, "Nejsi ty z 9.A?", "Vy Cvikovačky blbý!", a další.
Na závěr, děkujeme rodičům, že nás na tuto školu dovedli,
děkujeme školníkovi za věčnou trpělivost u otvírání skříněk a oprav všeho co se
samo rozbilo, děkujeme kuchařkám, že nás neotrávily a sytily naše věčně hladové
žaludky, pedagogům za snahu a trpělivost a spolužákům za krásně prožité školní
roky na Základní škole náměstí Míru.
Žádné komentáře:
Okomentovat