Temno

Tma okolo mě houstne a mě se na krku zvedají chloupky. Ale nezastavila jsem se. Pokračovala jsem dlouhou hrbolatou lesní cestou obklopenou holými stromy. Něco mě stále nutilo jít vpřed. Zdálo se mi jakoby se kolem mě dělalo čím dál ,tím víc chladněji a stále jsem kolem sebe slyšela jakési šramocení a lámání větviček.

Cesta se začala zužovat a stromy začali houstnout a zahalovali černou oblohu nade mnou. Celá jsem se roztřásla. Ale šla jsem dál. 

Něco stálo přede mnou. V dáli na cestě. Černá postava opírající se o kmen stromu. Pokračovala jsem dál ale v hlavě se mi ozývali hlasy 'nechoď tam!' a já šla. Blížila jsem se k postavě. Ticho kolem mě bylo nesnesitelné. Slyšela jsem jen vlastní dech. Nic víc. Až mi to dralo uši.

Postava se náhle otočila. Z míst kde by měli být oči na mne zírali dva zářící body. Postava začala sípavě dýchat, zvedla ruce před sebe. A v tom se ke mě rozeběhla ale spíš to vypadalo jako by letěla. Vznášela se ve vzduchu. A letěla ke mě bleskovou rychlostí.

Víly

Přednedávnem jsem si začala psát takovéto krátké příběhy.. Vlastně celkem o ničem ale píši to podle mé nálady a podle toho jak se prostě celkově cítím.. Snad se bude líbit..Hrozně ráda bych se zlepšila ve psaní, tak za každé hodnocení i za kritiku budu moc vděčná. Přeci, jak jinak se má člověk zlepšit, když neví co dělá špatně? :)

Přede mnou se rozprostírá menší palouček obklopený ze všech stran vysokými stromy. Celé to místo má jakýsi magický nádech. Ze stromů k zemi splývají světle zelené liány a vzduchem poletují bílé chomáčky z odkvetlých květin.

Ze slunce už není vidět ani kousíček a obloha začíná tmavnout. Na palouček se začíná snášet bílá mlha, kterou ozařuje měsíc v úplňku, který pluje vysoko po obloze. Obloha je už celá černá.

A v uších se mi rozezní jakýsi tichý vzdálený smích. Jakoby vycházel ze všech stran. Rozhlížím se ale nikde nic. 

Slabý vánek pročesává vysoká stébla trávy. Smích nepřestává ale jakoby se zdroj zvuku pohyboval. 

V dálce zahlédnu pohyb. Kratičký ale určitě se tam něco mihlo. A támhle zase! Z mlhy se vynoří postavy. Stojí ke mě zády. Dlouhé bíle a husté vlasy zanikají v mlze. Postava se začne točit. Vlasy jí létají okolo obličeje a bílé potrhané šaty se točí stejným směrem. Na druhé straně palouku se objeví další postava. Zdá se mi stejná. 

Zvonivý smích putuje spolu s nimi po paloučku mezi mlhou. Motá se mi hlava a padám na zem.

Comeback?

Po opět dlouhé době jsem si řekla, že by bylo fajn to tu nějak rozjet.. 

Promýšlela jsem s čím začít a to první by byl asi design blogu. Zajímal by mě Váš názor! Zda se Vám takto můj blog líbí nebo ne.

Dále asi typ příspěvků.. Nejčastěji budu přidávat takové krátké příběhy. Takové většinou asi duchařské ale píšu ji jiné věci. :) Prostě podle nálady. Také budu přidávat výběry mých oblíbených fotek. Možná nějaké recenze atd. 

Ale to si ještě promyslím, nicméně dnes už začnu pracovat na přeměně blogu a přidám pár nových věcí. 

Můžete se těšit na změny. 

Tak tedy zatím se s vámi loučím. 

A u dalšího příspěvku ahoj. :)